Hudební historie

The Rolling Stones odehráli první z 22 po sobě jdoucích týdenních koncertů v Ealing Jazz Clubu v Londýně. V tomto období vystupovali pod názvem The Rollin' Stones.

The Rolling Stones vystoupili na 3. National Jazz Festivalu v Richmondu v Surrey. Hlavní hvězdou festivalu byla skupina Mr. Acker Bilk And His Paramount Jazz Band.

The Rolling Stones se poprvé objevili v britském televizním pořadu „Ready, Steady, Go!“, kde zahráli svůj debutový singl „Come On“. V letech 1963 až 1966 se v tomto pořadu objevili celkem dvacetkrát.

The Rolling Stones zahájili své čtvrté britské turné koncertem v londýnském Astoria. Turné mělo celkem 32 koncertů.

The Rolling Stones nahráli ve studiu De Lane Lea v Londýně skladbu „I Wanna Be Your Man“, kterou napsali John Lennon a Paul McCartney. Píseň, kterou napsal především Paul McCartney a dokončil společně s Lennonem, později dosáhla 12. místa britského žebříčku.

The Rolling Stones vystoupili v New Elizabeth Ballroom v Belle Vue v Manchesteru. Dva policisté omdleli a další byl převezen do nemocnice se zlomenými žebry při snaze zvládnout více než 3 000 křičících teenagerů.

Vydali britské EP 5 x 5, které bylo nahráno v Chess Studios na South Side v Chicagu, domovském studiu jejich bluesových hrdinů. Keith Richards uvedl, že po příchodu do budovy našli Muddyho Waterse, jak maluje strop. O několik měsíců později bylo EP rozšířeno na délku alba a vydáno v Americe jako 12 x 5.

The Rolling Stones odehráli druhý ze šesti koncertů v New Theatre Ballroom na ostrově Guernsey v Lamanšských ostrovech.

The Rolling Stones nahráli coververzi skladby Willieho Dixona „Little Red Rooster“ v Regent Sound Studios v Londýně. Výrazná slide kytara Briana Jonese pomohla vytvořit charakteristický zvuk nahrávky, která se stala jedinou čistě bluesovou skladbou, jež se dostala na 1. místo britského singlového žebříčku.

The Rolling Stones dosáhli svého prvního 1. místa v britském singlovém žebříčku se skladbou „It’s All Over Now“, kterou podle jednoho zdroje vydali kolem tohoto data.

The Rolling Stones zrušili plánované turné po Jižní Africe kvůli protiapartheidnímu embargu vyhlášenému British Musicians' Union, která svým členům zakázala vystupovat před segregovaným publikem. Kapela v Jižní Africe vystoupila až v březnu 1995, po skončení apartheidu.

Manažer The Rolling Stones Andrew Loog Oldham a jeho partner Tony Calder založili vydavatelství Immediate Records. Jeho prvním vydáním byla skladba „Hang On Sloopy“ od The McCoys. Zahajovacího večírku se zúčastnili Mick Jagger, Eric Clapton a Nico. Vydavatelství se později stalo domovem The Small Faces, The Nice a Amen Corner a Chrise Farlowa a spolupracoval s ním také mladý producent a kytarista Jimmy Page.

The Rolling Stones vydali v USA singl „(I Can't Get No) Satisfaction“.

The Rolling Stones zahájili třítýdenní pobyt na 1. místě amerického albového žebříčku s albem „Out Of Our Heads“, svým čtvrtým americkým studiovým albem a prvním albem skupiny, které se dostalo na vrchol žebříčku v USA. Album se dostalo na 1. místo žebříčku Billboard Top LPs a sesadilo z vrcholu „Beatles VI“. K jeho úspěchu přispěly mimo jiné skladby „Satisfaction“ (#1), „The Last Time“ (#9) a „Play With Fire“.

Bezpečnostní pracovníci studia Granada Television v Manchesteru použili požární hadice proti asi dvěma stovkám křičících teenagerů poté, co prorazili bezpečnostní zábrany v očekávání příjezdu The Rolling Stones. Navzdory bouřlivé atmosféře skupina úspěšně natočila svůj televizní segment, jehož součástí bylo vystoupení se skladbou „(I Can't Get No) Satisfaction“.

Bezpečnostní pracovníci ve studiích Granada TV v Manchesteru museli hadicemi postříkat více než 200 fanoušků The Rolling Stones poté, co fanoušci prolomili zábrany při čekání na skupinu, která měla natáčet vystoupení v televizním pořadu „Scene at 6.30“.

The Rolling Stones oznámili, že Allen Klein, se kterým se setkali o tři dny dříve, bude spolu s Andrewem Loogem Oldhamem skupinu spolumoderovat. Současně The Rolling Stones podepsali s Decca Records pětiletou nahrávací smlouvu.

The Rolling Stones vystoupili během svého amerického turné na stadionu Balboa Stadium v San Diegu před více než 15 000 fanoušky.

The Rolling Stones vystoupili v britském televizním pořadu Ready Steady Go! Mick Jagger a Andrew Loog Oldham zde předvedli parodii na skladbu Sonny & Cher „I Got You Babe“.

Koncert The Rolling Stones v Dublinu skončil nepokoji poté, co přibližně 30 fanoušků vtrhlo na pódium. Mick Jagger byl sražen k zemi a zbytek skupiny uprchl z pódia.

The Rolling Stones odehráli dvě vystoupení v Adelphi Theatre v Belfastu v Severním Irsku po předchozích dvou koncertech v Dublinu předchozí večer.

The Rolling Stones odletěli do Los Angeles, kde v RCA Studios v Hollywoodu nahráli svůj osmý singl „Get Off of My Cloud“, který se později dostal na první místo amerického i britského žebříčku.

The Rolling Stones dokončili nahrávání skladby „Get Off of My Cloud“. Píseň vyšla o dva týdny později a dostala se na 1. místo žebříčků v Kanadě, Německu, Jižní Africe, USA a Velké Británii.

The Rolling Stones vystoupili v klubu ABC Regal v Chesteru v hrabství Cheshire v Anglii.

The Rolling Stones vystoupili během britského turné v klubu The ABC ve Stockton-on-Tees. Na programu byli také Spencer Davis Group, Unit Four + 2, The Checkmates, The End a Charles Dickens and The Habits.

The Rolling Stones zahájili devítidenní nahrávací session v RCA Studios v Hollywoodu pro album „Between the Buttons“. Session pokračovala do 11. srpna.

The Rolling Stones se naposledy objevili v britském televizním pořadu Ready Steady Go!

Společnost London Records vydala v USA skladbu „Street Fighting Man“ od The Rolling Stones, inspirovanou protiválečným shromážděním v Londýně, kterého se zúčastnilo 25 000 lidí. Singl se v USA dostal pouze na 48. místo, protože řada rozhlasových stanic jej odmítala vysílat kvůli textu vnímanému jako podvratný. Původní obal zobrazoval policisty bijící demonstranta a byl rychle stažen z prodeje. V Británii Decca Records singl tehdy nevydala.

„Street Fighting Man“ od The Rolling Stones byla po násilnostech během Demokratického národního sjezdu zakázána několika rozhlasovými stanicemi v Chicagu a dalších městech, protože se obávaly, že její texty mohou vyvolat další nepokoje. Místní úřady se obávaly, že její revoluční text by mohl podněcovat veřejné nepokoje nebo další násilí. Mick Jagger a Keith Richards se podle jednoho ze zdrojů cenzurou příliš neznepokojovali; Jagger žertoval, že cenzura již dříve pomohla jedné z nahrávek skupiny prodat milion kopií.

The Rolling Stones zahájili čtyřtýdenní pobyt na prvním místě amerického singlového žebříčku Billboard Hot 100 se skladbou „Honky Tonk Women“, jejich pátým americkým singlem číslo jedna. Skladbu napsali Mick Jagger a Keith Richards a inspirovali se brazilskými gauči na ranči, kde pobývali v Matao v São Paulu. Ve Velké Británii se skladba také dostala na první místo; byla vydána den po smrti zakládajícího člena Briana Jonese a v britském žebříčku strávila 17 týdnů, z toho pět týdnů na prvním místě. Šlo o poslední hit skupiny, na kterém se podílel Brian Jones, který 3. července zemřel po utonutí ve svém bazénu. Skladba se v roce 1969 dostala na první místo také v Austrálii, Dánsku, Irsku, na Novém Zélandu a ve Švýcarsku.

Singl „Honky Tonk Women“ od The Rolling Stones byl vydán ve Velké Británii.

The Rolling Stones vydali ve Velké Británii album „Through the Past, Darkly (Big Hits Vol. 2)“.

The Rolling Stones se se skladbou „Honky Tonk Women“ dostali na 1. místo amerického žebříčku, což byl jejich pátý singl na vrcholu tohoto žebříčku.

Decca Records vydali skladbu „Street Fighting Man“ od The Rolling Stones, označovanou za jejich nejpolitičtější skladbu. Napsal ji Mick Jagger poté, co se v březnu 1968 zúčastnil protiválečného shromáždění u amerického velvyslanectví v Londýně, během něhož se jízdní policie snažila zvládnout dav 25 000 lidí. V USA se skladba dostala pouze na 48. místo, protože ji řada rozhlasových stanic odmítala vysílat kvůli údajně podvratnému textu.

The Rolling Stones vydali skladbu „Angie“, která se později stala jednou z jejich nejznámějších balad.

The Rolling Stones zůstali třetí týden na 1. místě amerického singlového žebříčku se skladbou „Honky Tonk Women“. Johnny Cash byl se skladbou „A Boy Named Sue“ na 2. místě a The Archies se skladbou „Sugar, Sugar“ na 3. místě.

The Rolling Stones zahájili v Malmö ve Švédsku evropské turné čítající 20 koncertů.

The Rolling Stones vystoupili na Olympic Stadium v Helsinkách ve Finsku.

The Rolling Stones vydali své druhé živé album „Get Yer Ya-Ya’s Out!: The Rolling Stones in Concert“. Album vyšlo u Decca Records ve Velké Británii a London Records v USA, v Americe dosáhlo 6. místa a získalo platinovou certifikaci. Ve Velké Británii se dostalo na 1. místo a stalo se prvním živým albem na vrcholu Official Chart; celkově se dostalo do Top 10 v devíti zemích.

The Rolling Stones vystoupili v zábavním parku Liseberg ve švédském Göteborgu.

The Rolling Stones vystoupili ve Festhalle ve Frankfurtu v Německu.

The Rolling Stones vystoupili v Grugahalle v německém Essenu.

The Rolling Stones vydali skladbu „Angie“, hlavní singl svého studiového alba „Goats Head Soup“. Singl se dostal na 1. místo amerického Billboard chartu a na 5. místo ve Velké Británii; na 1. místo žebříčků se dostal také v Austrálii, Belgii, Kanadě, Francii, Itálii, Nizozemsku, Norsku a Švýcarsku. K názvu skladby se pojily spekulace o inspiraci Angelou, první manželkou Davida Bowieho, herečkou Angie Dickinson, dcerou Keitha Richardse Dandelion Angelou nebo Marianne Faithfull. Richards však ve své autobiografii „Life“ uvedl, že jméno zvolil náhodně při psaní skladby, ještě předtím, než věděl, že jeho dítě dostane jméno Angela nebo že půjde o dívku.

The Rolling Stones vydali své třinácté studiové album „Goats Head Soup“ na vlastním vydavatelství. Album se dostalo na 1. místo v USA, Velké Británii a dalších šesti zemích. Obsahovalo hit „Angie“, který se dostal na 1. místo amerického žebříčku Billboard Hot 100 a v několika dalších zemích, zatímco ve Velké Británii dosáhl 5. místa. Mezi další skladby patřily „Doo Doo Doo Doo Doo (Heartbreaker)“ a „Winter“. Album bylo vnímáno jako ústup oproti průlomovému období skupiny v předchozích čtyřech letech.

The Rolling Stones vystoupili v Eisstadionu v Mannheimu v Německu.

The Rolling Stones vystoupili v hale Sporthalle v Kolíně nad Rýnem v Německu.

The Rolling Stones zahájili devítikoncertní britské turné v Empire Pool v Londýně. Vstupenky stály 2,20 libry.